Železný zákon oligarchie, který spatřil světlo světa na počátku minulého století, říká, že všechny formy organizací bez ohledu na to, jak demokraticky se na počátku tváří, se nevyhnutelně vyvinou v oligarchii, kterou ovládají její vůdci.

Čtyřicet let staré rozhodnutí soudu dalo americkým úřadům pravomoc vydávat regulace v podstatě bez souhlasu volených zástupců lidu. V Americe mají šanci na obrat, neboť Nejvyšší soud naznačil, že je nakloněn rozhodnutí revidovat. Evropa je na tom hůře, protože soudy posvětili právo na hezké počasí.

Francouzský ekonom a novinář Frédéric Bastiat vydal v roce 1850 knihu o harmonické společnosti, ve které stát pouze chrání svobodu lidí rozvíjet sami sebe a svůj majetek. V jejím úvodu je text, který autor nazval „Francouzské mládeži”. Na rozdíl od marxistických spisků je to vančurovsky milý text.

Podle francouzského ekonoma 19. století Frédérica Bastiata je konkurence prostě jen absence nátlaku. Konkurence je svoboda výběru a žádný úřad nemá právo tuto svobodu jedinci odebrat.

V socialismu nebo byrokracii závisí vše na moudrosti lidí, kteří rozhodují o životě druhých. To, co tito lidé neznají, se při rozhodování nebere v úvahu. A podle toho to taky vypadá, napsal kdysi dávno Ludwig von Mises.

Před sto lety napsal významný americký novinář Walter Lippmann, že krize západní společnosti je krizí novinařiny. Z novinářů se podle něj stali agitátoři, kteří rezignovali na svoji povinnost publikovat zprávy.

Aristotelés popisuje ve své knize Politika, jakou taktiku používají diktátoři a extrémní demokracie, aby se udrželi u moci. Je to staré dobré „rozděl a panuj” , zbav se nezávislých lidí a vystraš je válkou.

Ludwig von Mises z rakouské ekonomické školy o důmyslné marxistické lži, nejsilnější třídě v kapitalismu, privilegované kastě v byrokracii a o nejlepší zbrani proti šílené socialistické agitaci.

Režisér Miloš Forman utekl ze socialistického Československa a natočil v USA film, který je oslavou principu svobody slova. Nese název Lid versus Larry Flynt. Možná jej lze chápat i jako návod, jak poznat, zda to někdo myslí s demokracií opravdu vážně.

Takto byla zpětně hodnocena kampaň, kterou při vstupu USA do první světové války rozjela americká vláda. Změnila fungování tisku, který se naučil spoléhat na vládní tisková prohlášení. Nejfalešnější zprávy vydávali tehdy horliví novináři.