Archeologové vykopali zcela neznámou Ezopovu bajku

Ezopovy bajky jsou krátkými příběhy, ve kterých často vystupují zvířata a na jejichž konci je ponaučení pro běžný život. Ke známým příběhům patří například bajka o huse, která snášela zlatá vejce. 

Muž se ženou měli husu, která každý den snesla zlaté vejce. Brzy začali přemýšlet, kolik zlata musí mít husa uvnitř, když snese každý den jedno vejce celé ze zlata. Proto se rozhodli ji zabít, aby ke svému zděšení zjistili, že v jejím rozkuchaném břiše žádné zlato není. Poučení je zřejmé, neboť sám název bajky se stal rčením. 

Nový nález archeologů

Zcela neznámou bajkou, kterou nalezli archologové teprve nedávno na zašlém pergamenu na malé pláži na ostrově Samos, je příběh o králici a medvědovi. Díky restaurátorům se podařilo zrekonstruovat její značnou část. 

Kdysi dávno žila v jedné řecké vesnici theta Natálie, která chovala králici Inu. Na zahrádce u králice Iny byl mechový trávník, ale Ina toužila proběhnout se v hustém lese, který začínal hned za zahradou. Všichni věděli, že to může být nebezpečné. V lese totiž žil velký medvěd s nejostřejšími zuby široko daleko.

Medvěd má zuby

Jednoho dne řekla theta Natálie králici Ině, že se může klidně proběhnout po lese, že se jí nic nestane. Sousedka Sophia říkala, že to není dobrý nápad, když medvěd opakovaně prohlašoval, že králíky v lese nechce. Theta Natálie má přece za králici nějakou odpovědnost. Theta Natálie trvala na svém. Může si běhat, kde chce.

Králice vběhla do lesa. Medvěd se do ní okamžitě zakousl svými obrovitánskými zuby. Zoufalá králice Ina volala o pomoc, ale theta Natálie se sama do lesa neodvážila. Prý nemůže. Stála na kraji lesa a házela směrem ke králici bodláky, aby s nimi medvěda píchala do čenichu. To musí stačit.

Když může, tak může

Sophia řekla thetě Natálii, že posílat králici do lesa je nezodpovědnost, ale theta Natálie trvala na svém: „To není moje vina, králice si může běhat, kde chce. A může a může.”

Sophii bylo králice líto a snažila se přesvědčit thetu Natálii, ať medvědovi třeba slíbí, že už mu do lesa nepoleze. Theta však byla ve své víře, že králici zachrání házením bodláků přes plot, neoblomná.

Shromáždění občanů ecclesia

Navíc ji neustálá diskuze se Sophií unavovala. Theta Natálie proto svolala shromáždění občanů, takzvané ecclesia, na kterém se nechala prohlásit za bohyni Aletheiu, Diovu dceru, nositelku pravdy. Od tohoto okamžiku znamenal nesouhlas s thetou Natálií spor se samotnými bohy. 

Zde pergamen nedávno objevený na pláži ostrova Samos končí. Zbytek je rozpitý k nečitelnosti. Archeologové a znalci Ezopova díla zatím vůbec netuší, co tím Ezop myslel.