Začněte jim dávat něco zadarmo. Esej na dané téma napsal kdysi novinář Leonard Read. Důkazem, že na tom něco bude, jsou výsledky americké války proti chudobě nebo zkušenost Švédska z druhé poloviny minulého století.

Návrh zákona, podle kterého by měl stát ručit za příjem z nájmu, je učebnicovým příkladem nejméně čtyř principů sociálního inženýrství a ukázkou takzvané zákonné loupeže, jejíž definice spatřila světlo světa před dvěma sty lety.

Společnost má být vinna, že se někdo vydal na dráhu zločinu. Nebo společnost musí pomoci, říkají. Podle konzervativního náhledu na svět je ale společnost pouze výraz pro skupinu lidí. Tvrdit, že společnost je něčím vinna, vede k nesprávným závěrům. Plus příklad z historie na téma dokonalé vraždy.

Jedním z důvodů, proč nejsou lidi, je fakt, že se neuvěřitelné množství lidí zabývá neuvěřitelně nesmyslnými činnostmi. Plus dva základní způsoby, jak rozhýbat ekonomiku, a návrh jednoduchého řešení.

Již po staletí řada významných osobností tvrdí, že ano. Filozof David Hume nebo nobelista Ronald Coase. Aneb o podceňování selského rozumu a nebezpečných vědcích, kteří říkají, že by ostatní měli něco udělat.

Prezident Joe Biden je médii prezentován jako obhájce práv různých utlačovaných skupin. Pohled do historie ovšem naznačuje mírně odlišný příběh.

Napsal filozof Herbert Spencer před 170 lety v málo známém eseji, ve kterém kritizoval stát, který si myslí, že je všeználek, ale přitom je stejně chybující jako průměrný smrtelník. Píše, že je ohromen neschopností vlastního intelektu někomu říkat, jak by měl žít, a ohromen odvahou státu tak činit.

Významný ekonom minulého století Milton Friedman na téma společenské odpovědnosti firem a o čtyřech způsobech utrácení peněz, z nichž jeden je suverénně nejhorší, ale přitom nejrozšířenější.

Harvardská univerzita uveřejnila nedávno studii, která se zabývá ekonomickou stagnací Jihoafrické republiky po vítězství strany Nelsona Mandely a kolapsem státní energetické společnosti. Aneb když je diverzita důležitější než individuální schopnosti.

Téměř to vypadá, jako by se v minulosti potýkali s podobnými problémy jako současný svět. A co o tom napsal třeba Ernest Hemingway.