Po velkém úspěchu ekonomické sekce rádia Jerevan, která poradila vládě, ať už hlavně nic nedělají, začalo rádio Jerevan vysílat moderní webináře pro širokou veřejnost. První byl o sobectví a ramínkách v hotelu.

Francouzský ekonom a novinář Frédéric Bastiat vydal v roce 1850 knihu o harmonické společnosti, ve které stát pouze chrání svobodu lidí rozvíjet sami sebe a svůj majetek. V jejím úvodu je text, který autor nazval „Francouzské mládeži”. Na rozdíl od marxistických spisků je to vančurovsky milý text.

Nebe se připravuje na oslavu narození Ježíška a anděl Petronel dostává od samotného Pána Boha úkol nejtěžší. Naštěstí mu pomůže jeho parťák Uriáš. Vánoční příběh o svobodě s otevřeným koncem.

Téměř to vypadá, jako by se v minulosti potýkali s podobnými problémy jako současný svět. A co o tom napsal třeba Ernest Hemingway.

Na obranu svobodné nerovnosti, která je nakonec rovnější a spravedlivější než cokoli jiného, co kdy lidstvo vymyslelo.

Idea svobodného trhu Adama Smithe a její odnož, průmyslová revoluce, zbořily ideologické bariéry pokroku. Zničily společenský řád postavený na merkantilismu, ve kterém bylo stále větší množství lidí odsouzeno k bídnému stavu nouze. Aneb co v učebnicích často nepíší a socialisté neradi slyší.

Neúprosní kapitalisté 19. století nemohli nikoho nutit, aby pro ně pracoval. Lidé se nechali najímat, protože to málo bylo více než jejich stávající nic. Armádě nemajetných lidí umožnil kapitalismus vydělat si na skromné živobytí. Aneb netradiční pohled na průmyslovou revoluci od Ludwiga von Misese.

Svět je nespravedlivý. Někdo se narodí do bohaté rodiny, jiný nezaměstnané rozvedené matce. Mozart má dar od Pána Boha, na druhém ten nejvyšší šetřil. Co je na tom spravedlivého? Nic. Ale byrokratický stát spravedlnost nepřinese, pouze sebere lidem svobodu.

Tohle říkal již Adam Smith, který se narodil přesně před tři sta lety. Svojí kritikou v té době dominantní teorie merkantilismu umožnil dosud nevídaný růst blahobytu. Jeho dvě klíčové knihy jsou esencí svobody a prosperity.

Základní teorii, proč tomu tak je, představil Adam Smith ve svých dvou klíčových dílech. Je paradoxem, že sociální inženýrství je stále předmětem nekonečných pokusů, přestože důkazy, že Adam Smith měl pravdu, má každý ve svém okolí. Na rozdíl třeba od důkazu teorie relativity.