Méně známá data z amerických voleb, neuvěřitelné komentáře amerických médií, hlas lidu, skutečná témata voleb, konec Strany politické korektnosti a co na to v Evropě a České republice.

Kombinace zpráv a spekulací z Ameriky těsně před volbami. Co stálo za odmítnutím velkých deníků veřejně podpořit Kamalu Harris? Proč vystoupil Joe Biden s komentářem, který si získal násobně větší mediální pozornost než projev Kamaly Harris před Bílým domem?

Nedůvěřují-li občané procesu voleb, nejsvětějšímu aktu demokracie, je to velký problém. V USA si nadpoloviční většina Američanů, včetně demokratů, myslí, že nadcházející volby budou ovlivněny podvody. Mají pro to své důvody, o kterých se příliš nepíše.

Amerika jde do předvolebního finále a vášně planou. Kamala Harris vystoupila s obviněním, že Donadl Trump je jako Hitler a chce, aby armáda pod jeho velením ignorovala zákony. Ultraliberální New York přitom zaplnil slavnou Madison Square Garden až po střechu při Trumpově předvolebním shromáždění.

Kandidátka na amerického prezidenta Kamala Harris poskytla rozhovor televizi Fox News. Podle Washington Post v něm ukázala svoje kvality, podle nezávislých komentátorů to byl propadák. Plus několik faktů z jejího životopisu.

Kvalita předvolebních průzkumů je stejná jako kvalita informací z médií, která již ani nezakrývají svoje stranické preference. Jaké jsou nejčastější triky, o tajných interních průzkumech a o pomocných ukazatelích volebních preferencí. Plus předvolební víkendový bulvár.

Aneb co se událo na světovém bojišti mezi spojenými armádami cenzorů a partyzánskými oddíly bojovníků za svobodu vyjadřovat jiné názory, vykřikovat kraviny nebo prostě jen tak říkat, co člověku zrovna vytane na mysli. Včetně zábavných předvolebních videí.

Podle posledních zpráv by Ukrajina měla dostat povolení k tomu, aby rakety dlouhého doletu dodané Západem mohla použít na cíle hluboko na ruském území. Některé související informace se ale úplně na přední stránky novin ve všech zemích nedostaly. Třeba ty následující z minulého týdne.

Rusko se podle amerického ministerstva spravedlnosti snaží ovlivnit výsledek voleb v USA šířením dezinformací. Američané si ovšem velmi dobře pamatují, jak FBI ve spolupráci s médii ovlivnila volby v roce 2020.

Mohou občané číst zprávy, které samotný autor označí jako neobjektivní? Nebudou zmateni, pokud jim předem nějaký vyšší orgán neřekne, že míra neobjektivity je ještě únosná? Co když vyšší orgán řekne, že už by to nepochopili správně? Co pak? To je velká otázka dneška.