Bílý dům vykopal válečnou sekeru s univerzitou v Harvardu. Pozastavil její financování a požaduje ukončení opačné rasové diskriminace. Harvard se obrátil na soud. Ministr obrany je pod palbou médií, ale pokračuje v armádních čistkách. V USA se nenudí.

Jednou z funkcí historie je, že se lidé mohou poučit z chyb, které již udělali jiní. Stavba transatlantické železnice v USA ukazuje, jak důležitá je motivace, a kdysi největší projekt na výstavbu městských bytů přináší ponaučení, že to nemusí být úplně jednoduché.

Podle španělského profesora Huerta de Soty vedou zastánci silného státu kulturní válku proti všem pilířům západní společnosti. Ale nejen to. Celý systém publikování odborných článků, jejich recenzování a způsob udělování akademických titulů jsou postaveny na oddanosti ideologii silného státu.

Média v USA obsáhle informují o kauze „občana z Marylandu”, který byl neprávem deportován americkou vládou do vězení pro těžké kriminálníky v Salvadoru. Skutečnost je o něco složitější. Podpora ilegálních imigrantů je přitom pro Demokratickou stranu tématem, které jí spolehlivě odhání voliče.

Rádio Jerevan odhalilo, na jaký výzkum dají v tomto roce nebozí občané nejvíce peněz. A nejen to, rádio ví, jaká hračka bude letos nejprodávanější.

Anglický ústavní soud potvrdil to, co ví každý normální člověk. Plus další zprávy ze světa: tunel zvaný neziskovky, Harvard se staví na odpor, méně peněz na strašení globálním počasím a zábavné kreativní účetnictví ve Španělsku.

Amerika možná dospěla k závěru, že se okénko, kdy má ještě dostatek ekonomické a vojenské síly, aby zastavila vzestup Číny, rychle zavírá. Obchodní deficity a situace na Ukrajině jsou pouze jedním z mnoha aspektů šachové partie, která může formovat budoucnost.

Nikdo si nepozve domů někoho, kdo mu bude dělat v bytě nepořádek a chovat se neslušně. Přesně takhle to řekl americký ministr Marco Rubio, když představoval nový přístup americké vlády ke studentským vízům. Plus další zprávy z imigrační fronty.

To tvrdí španělský ekonom Huerta de Soto. Ekonomické modely o stovkách proměnných se snaží modelovat lidské chování, jako by svobodní lidé byli robotičtí tučňáci v nějaké hře, kteří mechanicky reagují na podněty sociálních inženýrů ve službách státu.

Rozhodně to tak vypadá. Události posledního týdne naznačují, že doby, kdy Čína vyráběla všechno od špendlíků po tanky a Amerika se chlubila moderní servisní ekonomikou, kde všichni lidé šťastně hledí do mobilů, je pryč. Co na to Evropa? Hledí!