To jsou slova bývalého ministra zahraničí USA Henryho Kissingera. Americká komise, která se zabývala teroristickým útokem z 11. září, uvedla ve své zprávě, že pro islámský fundamentalismus neexistuje žádná třetí cesta.

Islámské skupiny, jež se nedávno dostaly k moci v Sýrii, jsou „umírnění rebelové”, které před deseti lety vyzbrojila americká vláda Baracka Obamy. K pádu vlády došlo před čtrnácti lety i v Egyptě, ale tam nástupu islamistů k moci zabránila armáda. A o nebezpečné naivitě progresivní levice.

Americká historie pokusů o změny režimu v posledních dekádách je spíše přehlídkou operací, které nikdy neskončily tak, jak byly původně zamýšleny. Minulý měsíc diskutovali v Americe o největší tajné operaci CIA, na jejímž konci byli vyzbrojení islámští teroristé a davy uprchlíků do Evropy.

Mongolská vojska velkého Čingischána se po dobytí muslimských říší ve střední Asii začala pomalu obracet k islámu, který se za několik desetiletí stal jejich dominantním náboženstvím. A o vyplenění Kyjeva během mongolského vpádu, které znamenalo počátek konce Kyjevské Rusi.

Zazněla 27. listopadu roku 1095 a pronesl ji papež Urban II. na shromáždění v Clermontu ve Francii. Byla reakcí na řádění seldžuckých Turků v dobyté Byzantské říši.

Sunnitští povstalci svrhli šíitskou vládu Bašára Asada, která byla u moci 24 let. Zemi čeká s velkou pravděpodobností období sektářského násilí a nestability. Osud Blízkého východu ovlivnily v dávné minulosti dvě velké bitvy mezi křesťanskou Byzantskou říší a islámským chalífátem.

Samuel Huntington napsal v devadesátých letech knihu s názvem „Střet civilizací”. V jedné z kapitol přináší argumenty pro svoje tvrzení, že pro Západ nejsou problémem islámští fundamentalisté, ale samotný islám jako jediná ideologie, která dvakrát v historii téměř způsobila zánik Západu.

Šéf OSN hovoří o reparacích za atlantický obchod s otroky, Kamala Harris řekla během oslav objevení Ameriky, že kolonizátoři přinesli zkázu a násilí. Západní společnost je neustále vyzývána, aby se vypořádala se svou minulostí, neboť ta položila základy bílé nadřazenosti. Je to úmysl, nebo náhoda?

V srpnu, tak jako každý rok, se v Turecku konalo slavnostní shromáždění, které si připomnělo 953. výročí bitvy, která navždy změnila chod dějin na území Malé Asie a která se odehrála v roce 1071 n.l. Historie, kterou zná málokdo, ale jejíž znalost může pomoci pochopit současnost.

Území Malé Asie, na kterém se dnes nachází Turecko, bylo od dob Alexandra Velikého pod vlivem řecké a posléze římské kultury. Situace se začala měnit v 11. století, kdy turečtí bojovníci ve službách islámu zahájili válečné tažení, na jehož konci se Malá Asie dostala pod vládu půlměsíce.